Podle všeobecného pojetí znamená prevence předcházení či zamezení vzniku nějakého nežádoucího jevu. Za prevenci rizikového chování považujeme jakýkoliv typ výchovných, vzdělávacích, zdravotních, sociálních či jiných intervencí směřujících k předcházení rizikového chování, zamezujících jeho další progresi, zmírňující již existující formy a projevy rizikového chování nebo pomáhajících řešit jeho důsledky.
Primární prevence rizikového chování u žáků v působnosti MŠMT se zaměřuje prioritně na předcházení rozvoje rizik, které směřují zejména k následujícím rizikovým projevům v chování žáků:

• agrese, šikana, kyberšikana a další rizikové formy komunikace prostřednictvím multimédií, násilí, vandalismus, intolerance, antisemitismus, extremismus, rasismus a xenofobie, homofobie
• záškoláctví
• závislostní chování, užívání všech návykových látek, netolismus, gambling
• rizikové sporty a rizikové chování v dopravě, prevence úrazů
• spektrum poruch příjmu potravy
• negativní působení sekt
• sexuální rizikové chování

Aktivity škol jsou též cíleně směrovány k prokazatelně efektivní specifické primární prevenci a eliminaci aktivit z oblasti neefektivní primární prevence, k rozpoznání a zajištění pomoci včasné intervence nebo krizové intervence zejména v případech:

• traumatických zážitků domácího násilí, šikanování, násilného chování, týrání a zneužívání dětí včetně komerčního sexuálního zneužívání a ohrožování výchovy dítěte
• experimentování s návykovými látkami (legální a nelegální návykové látky)
• rizikových stravovacích návyků vedoucích k poruchám příjmu potravy (mentální bulimie, mentální anorexie)

Prevenci rizikového chování na škole garantuje a koordinuje školní metodik prevence a ředitel školy.